Fructus cynosbati
Foto č. 87: Fructus cynosbati (Otevřít v novém okně), Autor: , Datum:
Zde se nacházíte: Karolinas.net » Doma » » Je ukončování PhD hračka nebo ta nejtěžší věc na celém doktorátu?

Je ukončování PhD hračka nebo ta nejtěžší věc na celém doktorátu?

šipka - arrow Zpět na článkyPřidáno Út 17. Květen 2016, 13:04  |  Počet zobrazení článku 1488x  |  Komentáře Přidejte komentář
Rubrika: Věda  |  Seriál: My Journey to PhD
Negotiating Ve svém posledním blogovém příspěvku jsem popsala, kterak se celá naše výzkumná skupina přestěhovala z Amsterdamu do Maastrichtu. Přestože moje blogovací aktivita tomu nenasvědčuje, rozhodně jsem od té doby nezahálela. Zatímco blog zel prázdnotou, podařilo se mi mezitím dokončit můj doktorát. Jak si asi dovedete představit, naše stěhování mělo za následek řadu změn: některé k lepšímu, jiné k horšímu. Možná kdybych nepřestala blogovat, byla by kategorie "k horšímu" o něco prázdnější. Nedávno jsem se stěhovala znovu. Předtím, než budu popisovat další životní cestu, ráda bych se ohlédla za posledních půl rokem v Maastrichtu.

Přestože by bylo o čem psát, nemám v plánu popisovat celý rok, jenž jsem strávila na jihu Nizozemska. Angličtinu ovládající čtenáři si mohou udělat představu o tom, jak ten rok vypadal, po přečtení rozhovoru se mnou a mým školitelem, Ronem Heerenem. Interview nedávno vyšlo v univerzitním magazínu maastrichtské univerzity. Náš rozhovor vznikl den po obhajobě mé doktorské práce a den před tím, než jsem se vydala na cestu do Austrálie. Ano, čtete správně. Zatímco někdo dokončuje doktorát, jiní organizují stěhování na opačný konec světa. Já jsem dělala obojí najednou a nejen kvůli tomu byly mé poslední měsíce v Maastrichtu nesmírně intenzivní. Ale to bych předbíhala. Pojďme se podívat na začátek konce mého PhD:

Stejně jako každý jiný doktorát, musela jsem i já zakončit ten svůj sepsáním doktorské disertační práce a její veřejnou obhajobou. O struktuře svojí disertačky jsem měla zcela jasnou představu už v polovině PhD. Během doktorského studia jsem publikovala několik článků v odborných časopisech a spojila jsem jejich obsah do, jak jsem se domnívala, pěkného příběhu pro disertační práci. Nicméně můj a Ronův plán ohledně obsahu mé práce se poněkud lišil. Zatímco já jsem se hodlala spokojit s "velmi dobrou" prací, on byl skálopevně přesvědčen, že mám na to (a proto bych měla) sepsat práci "výbornou".

O našich rozdílných názorech bylo zapotřebí intenzivně diskutovat. K tomu účelu jsem s pomocí Ronových sekretářek našla několik mezer v jeho velmi nabitém programu (najít čas na schůzku bylo vždycky vítězstvím samo o sobě). Já jsem chtěla ukončit doktorát s množstvím práce, kterou jsem odvedla. (Za tři roky jsem publikovala tři články – jeden z nich byla rešeršní práce – a jeden další experimentální článek byl podán k publikaci na podzim, tedy v době našich debat. V oboru analytické chemie to je naprosto standardní množství odvedené práce.) Ron si přál, abych dokončila práci na dalším projektu a přidala tak do disertačky další experimentální kapitolu. To ovšem pro mě znamenalo prodloužit si pobyt v Maastrichtu na minimálně několik dalších měsíců, ne-li rok. A to jsem v tu dobu rozhodně nechtěla. Protože se nám nedařilo shodnout, termín odevzdání mojí práce se neustále oddaloval. A to bylo velmi frustrující. Nedokázala jsem pochopit, proč, splnivše všechny předpoklady, nemohu svou práci odevzdat, obhájit titul PhD a posunout se zase o krok vpřed na poli vědy a života. Cítila jsem se jako maratonský běžec, jemuž na čtyřicátém kilometru řeknou, že musí běžet dalších dvacet kiláků, zkrátka pro to, že je to velmi dobrý atlet.

Když zmiňuji maraton, není od věci poznamenat, že jsem si během léta přivodila zranění ruky na celé ose zápěstí-loket-rameno. Protože zranění pramenilo z přemíry práce na počítači, znamenalo to, že jsem paradoxně musela vystavit stopku intenzivnímu sepisování disertační práce, jejíž dokončení se tak ještě více oddálilo. Byl to také jeden z hlavních důvodů, proč jsem tak dlouho nic nenapsala pro blog. Ruka mě bolela natolik, že jsem musela přestat plavat a dokonce i jezdit na kole. Starší zranění holeně mi zase nedovolovalo běhat. A tak se stalo, že během krátké doby jsem přišla o dva nejdůležitější ventily špatné náladytriatlon a psaní. Vzhledem k nastalé situaci bylo najednou mnohem těžší vyrovnat se s faktem, že můj partner žil tou dobou v Zurichu a parta mých kamarádů, s nimiž jsem byla před stěhováním v dennodenním kontaktu, zůstala pochopitelně v Amsterdamu. Abych to shrnula: cítila jsem se skutečně mizerně a o to víc jsem si přála PhD dokončit a udělat tak za tím nešťastným obdobím tečku.

Šlo také o to, že do té doby šlapalo moje PhD jako po másle: nemohla jsem si přát lepšího školitele ani lepší kolegy. Práce na projektech mě neskutečně bavila a zbožňovala jsem životní styl, který věda nabízela: cestování a sdílení mých vášní. Naše stěhování ale znamenalo velkou změnu v dynamice naší skupiny. Už tak velmi zaneprázdněný Ron se stal ještě vytíženější a jeho do té doby bezchybné vedení skupiny utrpělo. A s ním celá skupina. A s ní i já.

K mému štěstí, jedna z mých vlastností je, že většinou vím celkem přesně, co chci. Miluju debaty, ale jak jednou učiním rozhodnutí, málokdy existuje cesta zpět. Díky tomu jsem na schůzky s Ronem přicházela s velmi dobře promyšlenou strategií. Zatímco jsem byla vždycky připravená na bitvu století, naše mítinky vypadaly spíš jako férové debaty. Nakonec jsem se přece jenom dohodli, jak bude moje disertační práce vypadat a kdy ji odevzdám. (Nebo bych měla napsat, že jsem Rona přesvědčila, že to uděláme po mém? :) Naše dohoda pro mě byla pochopitelně velkým zadostiučiněním. Nutno ovšem dodat, že to byl začátek velmi náročného konce mého doktorátu, který šířeji popíšu v dalším článku.

Líbil se Vám článek? Můžete jej sdílet:
  

Bez komentářů

Začátek komentářůPřidejte svůj komentář
Pokud jste registrovným uživatelem, prosím, přihlašte se. Děkuji.

Nick:
(zobrazuje se a je povinný)
Email:

}-( {beer} :-] %-/ {blush} {bomb} B-) :,-( {devil} 8-p :-/ :-D {happy} {inlove} :-* :*-) {kissing} {laughing} {music} x-. :-| {rolleyes} {rose} :-( 8-O :-o :-¤ =] |-| :-) :-x {bye} :-B {thumbdown} {thumbup} :-P °-/ !-/ :-[ :-Q O-)
Před odesláním ještě opište správně tento kontrolní kód *:
ΚΑROLΙΝΑS.ΝΕΤ »
HTML tagy a skripty budou odstraněny, proto je nevkládejte!
Url adresy budou automaticky přeloženy na klikací odkazy s názvem LINK. Případné odkazy vždy vkládej v absolutním formátu. Tedy s http:// na začátku.
Informace pro spammery: Do odkazu je přidáván atribut rel="nofollow" pro znemožnění dědění ranků!
 




Instagram