Komunikace a argumentace - seminář č. 2

Seminář z druhé půlky prosince navazoval na první díl. Já jsem na kurzu "Komunikace a argumentace I" byla jen o týden dříve (článek zde). Někteří z kolegů ho však měli za sebou již více než rok. (Účast na prvním semináři je nezbytná pro možnost projít i druhým dílem kurzu.) Zatímco na první seminář se z důvodu teoretického obsahu vešlo něco kolem čtyřiceti účastníků, navazující kurz spočíval v praktickém procvičování, a tak ho mohlo absolvovat jen asi patnáct lidí. Poptávka výrazně převyšovala nabídku, a proto museli být mnozí ze zájemců odmítnuti. Nakonec se nás na kurzu sešlo deset. Lektorem byl opět ThMgr. Milan Klapetek.

Pouze několik dní předem nám "vyvoleným" přišly do e-mailové schránky pokyny k přípravě. Každý ze zúčastněných si měl doma přichystat asi dvouminutový sebecharakterizující projev, v němž se měl zařadit do jednoho ze čtyř myšlenkových proudů, které se mísí v Evropě. (Jde o proudy hebrejský, řecký, římský a barbarský. Teorie k tématu byla probrána právě na prvním komunikačním semináři.)

Druhý projev již měl být delší: okolo pěti minut. Mohl se věnovat libovolně zvolenému tématu a libovolná byla i volba žánru.

Po obědě následovala asi nejtěžší část programu. Domácí příprava již nebyla nutná, lépe řečeno nebyla ani možná. Poslední úkol spočíval v přednesu dvou řečí - argumentačně podporující a naopak kritizující - na vylosované téma. A to bezprostředně po vylosování! V následné diskusi musel řečník umět oba postoje obhájit. Toto řečnické cvičení bylo vrcholným uměním starořeckých sofistů.

A jak to celé vypadalo?

Pvní část jsme jaksi odbyli. Někteří z nás nepochopili výzvu pana magistra "krátce se představit na zahřátí před samotným začátkem" a místo přednesu prvního projevu o sobě, dle pokynů, poskytli stručné informace. Ano, byla jsem mezi nepochopiteli, a tak můj první projev, jenž jsem měla aspoň trochu připravený, zůstal pouze v hlavě, neinterpretován.

V druhém kole jsme již rozezvučili své hlasivky v rytmu přichystaných řečí. Pravda, připravenost byla v různém stadiu rozpracování. Ani já jsem nebyla se svou přípravou příliš spokojená - promýšlení v autě během ranní jízdy do Brna nebylo zcela ideálním postupem.

Vyslechli jsme projevy na různá témata: výuka první pomoci, přínos cestování, korupce, španělská kultura, pes - přítel člověka, fotografie - analogová nebo digitální, bezpečnost na facebooku, výklad o cisterciáckém opatství Porta coeli, PR roadshow a můj příspěvěk se týkal významu lékáren - zdravotnických zařízení.

Po přednesu okomentoval pan magistr řečníkovu techniku a zbylí poscluchači pak přihazovali své postřehy o tom, co se jim na projevu líbilo a co je naopak rušilo. Některým z účastníku nevyhovovalo magistrovo hodnocení - čekali více praktickcýh postřehů a také rady, jak svou chybu odstranit a jak vyzdvihnout své přednosti. Je to ale jako se vším: během dvou kurzů není možné stát se perfektním řečníkem. K tomu se člověk dopracuje pouze neustálým cvičením. Já jsem byla vděčná za možnost veřejné promluvy a za možnost vnímat naše různé mluvní nedostatky. Skvělým přínosem bylo také shlédnutí videozáznamu z mého projevu. Ve druhé části byl totiž každý řečník natáčen na kameru a video si pak mohl stáhnout na flash disk.

Odpolední sofistická část byla poněkud náročnejší. Já jsem šla na řadu jako první a vylosovala jsem si téma "Nadřazenost evropské kultury nad ostaními kulturami". Mírně mi při přečtění tématu zaskočilo. Projev jsem sice začala dobře, ale pak jsem neustála fakt, že mluvím jaksi bez ladu a skladu, byť to navenek není moc poznat, a projev jsem nedokončila. Ostatním se dařilo již o něco lépe. Další z vylosovaných témat byla například otázka romské (ne)přizpůsobivosti, význam veřejnoprávní televize, reklama, autoritatvní výchova ...

S průběhem i obashem semináře jsem byla spokojená. Ocenila bych jen více praktických rad, jak začít postupně svoje řečnické schopnosti vylepšovat. Vím, že to nejde hned, ale pár tipů, čemu věnovat pozornost by nebylo od věci.

Tak nashle příště, ACSA! :)