Hotel, v němž jsme přespávali v Takamatsu se určitě zařadil na jedno z posledních míst v žebříčku přenocování. I když pouze relativně k ostatním hostelům, jinak to nijak špatné místo nebylo. V Takamatsu jsme chtěli vidět zahradu Ritsuri-Koen. Japonsko má tři top zahrady: Okayma, Kanazawa a Mito. Jak ale píše Lonely Planet, zahrada v Takamatsu s nimi může hravě soutěžit. Je to pravda!

Ráno jsme vyšli z hostelu příjemně odpočatí a natěšení na další den. Dopoledne jsme chtěli vidět slavná „pekla“ v Beppu. Jak už jsem zmínila, Beppu je lázeňské město a mimo přibližně sta onsenů se ve městě nacházejí téměř čtyři tisícovky horkých pramenů.

Při pohledu na sopku jsme byli při pondělním ránu rádi, že jsme s výletem na ni nespěchali už v neděli. Sbalili jsme si batohy a bez váhání podle plánu vyrazili na trajekt. Vlak do další výletnické stanice Beppu nám jel až v půl druhé odpoledne, takže jsme měli dostatek času okolí sopky prohlédnout.

V neděli jsme se vzbudili v Kagoshimě. Zůstat jsme plánovali až do pondělního odpoledne a nápadů co vidět a kam jít jsme měli spoustu. Hlavním lákadlem byl poloostrov se sopkou Sakurajima, který byl na dohled, patnáct minut jízdy trajektem z přístavu v Kagoshimě. To ráno ale byla sopka zahalená mračny (nikoliv kouře), a tak jsme ji nechali až na následující den doufajíc, že bude lepší počasí.

Ráno jsme z hostelu vycházeli po sedmé hodině. Na nádraží v Naře jsme nasedli na vlak do Ósaky, v jejímž rámci jsme se ještě přesouvali vlakem na jiné nádraží. Na něm už jsme nasedali do našeho prvního šinkanzenu (Sakura), který nás zavezl do Hiroshimy.

Město Nara bylo založeno již v 8. století. Záhy se stalo jedním z nejúchvatnějších a nejvýznamnějších japonských měst. Nara byla nejvýchodnějším bodem známé Hedvábné stezky a dlouhou dobu byla také hlavním městem Japonska.

Mezinárodní konference hmotnostní spektrometrie se koná jednou za tři roky. V roce 2009 ji hostily německé Brémy, letos byla poprvé mimo území Evropy: v japonském Kyótu. Zahájena byla v neděli odpoledne a pokračovala čtyřmi celými dny a jedním půldnem programu.

Jak už jsme zmiňovala, 19. Mezinárodní konference hmotnostní spektrometrie (IMSC) začínala v neděli 16. září. Zahajovací ceremoniál byl na programu v půl čtvrté odpoledne. Chtěli jsme využít jeden volný půlden a podívat se ještě jednou do města. Vstali jsme brzo, abychom byli po poledni zase na hotelu a mohli se připravit na zahájení.

International Mass Spectrometry Conference, tedy Mezinárodní konference hmotnostní spektrometrie, kvůli které jsme do Japonska přijeli, začíná až v neděli 16. září. V sobotu však byly v rámci jejího programu uspořádány kurzy, na něž jsme se mohli jako účastníci konference předem přihlásit. My všichni z Pardubic a Hradce jsme se zaregistrovali na kurz „Introduction to Imaging Mass Spectrometry“.

Cesta do Japonska zabrala prakticky celý den. Odlétali jsme v devět hodin ráno (čtvrtek 13.9.) z Ruzyně, na amsterdamském Schipholu jsme přesedali na boeing do Ósaky a tam jsme vystupovali zase v devět ráno (pátek 14.9.). Hodinky jsme si ale museli přetočit o sedm hodin dopředu a cesta ČR-Japan tak souhrnně trvala 16 hodin. Z Ósaky jsme se dál přesouvali vlakem do Kyóta.