Vědecká konference jako možnost ke sdílení výsledků

Každá aktivní účast na konferenci vyžaduje zaslání tzv. abstraktu. Je to jakýsi úvodník, v němž je projekt stručně a výstižně popsán. Deadliny pro jeho zaslání bývají různé: většinou se však jedná o předstih v řádu týdnů až měsíců. Původně jsem chtěla napsat, že abstraktem to všechno začíná, ale není to vlastně pravda - všechno totiž začíná už v laboratoři nebo ještě lépe: při plánování projektu.

Samotná aktivní účast na konferenci spočívá v prezentaci vědeckých výstupů. Buď formou přednášky nebo posteru. Poster není nic jiného než velký plakát (zpravidla kolem metru na šířku a metru a půl na výšku), který v podobě krátkých odstavců, obrázků a tabulek stručně a výstižně shrnuje předmět výzkumu, jeho postup a především výsledky.

Účastník si většinou může vybrat, jakou formou chce svou prezentaci pojmout. Platí ale pravidlo, že významnost řečníka je úměrná významnosti konference. Na velké mezinárodní konferenci si tedy "no-name" vědec nezařeční, naopak dostane šanci na akcích menšího rozsahu. Případy odmítnutí abstraktu a tedy znemožnění prezentace jsou spíše ojedinělé.

Konference trvá několik dní, maximálně týden. Pestrý program sestává z přednáškových bloků oddělených obligátními "coffee brakes". Na prezentaci dovezených posterů je vyhrazen časový úsek - poster session. Během něho pak autor odpovídá na dotazy, vysvětluje nejasnosti, doplňuje informace a vůbec vede všelijaké diskuse s ostatními účastníky konference, kteří se mezi vylepenými postery procházejí a vybírají si pro ně atraktivní témata. Posterům jsou přidělena čísla, a standardně je v jednom dni vyhrazen prostor pro sudá numera a další den pro lichá.

Vedle vědeckého obsahu mají konference také svůj doprovodný program, třeba formou koncertu nebo výletů do okolí.