Cesta přes Wyoming, DEN 7On the Road: Chandron, NEBRASCA; Casper, Shoshoni, Thermopolis, Cody, WYOMING nocování: Big Game Campgound, Wyoming Ráno nás čekalo probuzení v motelovém pokoji. Předchozí večer už jsem byla tak unavená, že to pro mě bylo vlastně docela překvapení - jen matně jsem si totiž vzpomínala, jak jsem noc předtím v polospánku vrávorala z auta do pokoje. Krátké plavání v (krátkém) motelovém bazénu mi pomohlo se trochu probrat. Po snídani jsme vyrazili na další úsek cesty. Směřovali jsme po silnici U.S.20 přes zbytek Nebrasky do Wyomingu. U vstupní cedule (pompézní Welcome centrum se tentokrát nekonalo) jsme se vyfotili a ještě stihli návštěvu sto let staré pošty. Podél silnice vedla dráha. Když nás míjel první z legendárních vlaků Union Pacific, v úžasu se zvoláními: "Jéé, vlak, podívej!" jsme tasili fotoaparáty. Jedné soupravě jsem napočítala neuvěřitelných 140 vagónů! Poté, co kolem nás projelo dalších pět podobných souprav naše nadšení polevilo a vlaky už jsme pak ani nevnímali. Trasa vedla dál přes Casper, Shoshoni a Boysen State Park. Jak jsem se posouvali na západ, začaly se kolem nás z planin zvedat hory; malé pahorky, které se postupně slévaly v celé pásy. Jako další postupný cíl jsme si stanovili Yellowstone National Park, a tak jsme celý den pracovali na tom, abychom tam dorazili ještě před setměním. Plánovali jsme kempovat, a tak bylo třeba sehnat cestou ještě nějaké vybavení, protože to byla jedna z věcí, kterou jsme si neobstarali předem. Spacák a vařič jsme koupili v malém městečku Thermopolis. Nevěřila bych, že tam najdeme obchoďák s podobnými potřebami; Thermopolis vypadal na první pohled jako klasický americký Zapadákov. V dalším podobném o pár desítek kilometrů dál (Cody) jsme se najedli. Mimochodem městečko Cody dostalo své jméno po dobrodruhovi Williamu Fredericu Codym, známém jako Buffalo Bill. Pokud znáte tento fakt, vůbec vás nepřekvapí, že všechnno v okolí má v názvu právě jeho přezdívku. Nám se třeba moc líbilo u Buffalo Bill Lake :) Z Cody to bylo do YNP ještě 80 mil. Už jsme začínali tušit, že tu noc v něm ještě nestrávíme. Asi 25 mil před parkem jsme ve světle reflektorů našeho Nissana podél cesty zahlédli odbočku na Campground. Neváhali jsme a rovnou zatočili. Kemp vypadal docela jinak než u nás - mnohem přírodněji, řekla bych. A dalším výrazným rozdílem byla všudypřítomná upozornění na možnou přítomnost medvědů spolu s pokyny, jak se chovat, aby si vás nějaký ten Grizzly nepřišel dát ke svačině. Dechberoucí pak byla noc - daleko od městských světel byla obloha neskutečně plná hvězd. Ve stanu jsem se trochu klepali chladem - naše vybavení nebylo zrovna nejlepší a přece jenom už jsme byli dost vysoko v horách. Těšili jsme na druhý den. Bez komentářů |
|