Kyselina mravenčí v Arrhenius Laboratoriet

Začátky byly vážně krušné; asi jako to bývá se vším, s čím se začíná. Po několika dnech jsem se ale celkem zaběhla a přestože se mám ještě hodně co učit, přístroj si bez větších problému dokážu obsloužit sama. Párkrát se mi tedy stalo, že po několika hodinách bezúspěšných pokusů aplikovat konkrétní parametr nebo třeba zamezit protékání kolony jsem si došla pro odbornou radu, a tak jsem v tom zaučování až tak úplně sama nebyla :)

Běhěm čtyř let na farmaceutické fakultě, kdy jsem strávila v laborkách spoustu času, se mi (naštěstí) nikdy nestala žádná nehoda. Nic jsem (s výjimkou několika kádinek nebo zkumavek) nerozbila ani jsem se nijak nezranila.

Bohatě jsem si to vybrala během středečního dopoledne, kdy jsem si při pipetování kyseliny mravenčí zvládla úspěšně poleptat nohu... Nutno podotknout, že to byla kyselina koncentrovaná tj. 98-100%, jak stálo na obalu, a že zrovna ten den jsem na sobě měla sukni, kterou jsem si ve Stockholmu na sebe vzala vůbec poprvé. Vzhledem k tomu, že by mě kyselina popálila i přes silný materiál džínoviny, dokážete si asi představit, jakou ochranu mi poskytla silonová punčocha. Co dodat? Aspoň jsem si ten den nezničila kalhoty :) 
 
V první chvíli jsem nevěděla, jestli se mám s někým radit, jak postupovat při první pomoci nebo si prostě nohu patnáct minut oplachovat vodou a pak doufat, že se nic jiného nestane a všechno raději ututlat. Hned jsem si vzpomněla na slova kamarádky pronesená před mým odjezdem: "Karolina vám v Stockholmu ostudu určitě neudělá, pane profesore." Mno, možná jo... Nicméně v tomto případě bylo mé zdraví důležitější něž moje ego, a tak jsem o radu přece jenom požádala. Aspoň jsem si pak byla jistá, že můj postup byl správný, a že pokud se s postiženým místem neuděje žádná změna k horšímu, mohu být v klidu. 
 
Práce v laboratoři jinak pokračuje bezproblémově. Ve čtvrtek jsem dostala svojí první kolonu - Hypersil Gold od ThermoScientific. 100mm délka, 1mm průměr, pro RP LC. Dneska byl bohužel přístroj obsazený, ale hned na pondělí jsem si domluvila celý den v labu, a tak ji budu moct vyzkoušet a důkladně prověřit. Doufám, že píky z ní budou podstatně užší a pravidelnější než z těch kolon používaných doposud. No, to jsem se nechala trochu unést...

Po většinu dní tohoto týdne jsem se dostala do postele až dlouho po půlnoci. Ještěže ráno mohu spát až do půl osmé. Přesto jsem byla ráda, že jsem mohla dnes odejít z práce už po obědě. Přístroj byl, jak už jsem se zmínila, obsazený a v kanceláří kolega montoval nové stoly z IKEA; místo se tak stalo pro práci dost nevhodným.

Večer očekávám první návštěvu, a tak snad v brzké době přibydou nějaké ty návštěvnické zážitky a fotky. Tuším, že s Ilonýš nebude o zábavu nouze :)