Podzim se vřítil do Stockholmu se vší parádou. Ráno jsem děkovala předešlému obyvateli mého pokoje za to, že zanechal ve skříni velký deštník (ať už omylem nebo schválně). Umožnil mi tak dostat se do školy a zůstat přitom relativně suchá.
Ve škole bohužel žádné dobré zprávy: pumpa u HPLC bude opravená až příští pondělí :( Pro mě to znamená posunutí začátku měření o další týden. Během tohoto mám tedy za úkol sepsat co nejvíc teorie k diplomce, kolik jí jenom stihnu.
Začala jsem tím, že jsem navštívila knihovnu analytického oddělení a vypůjčila si tam hromadu knih. Pak jsem si vytiskla stoh dalších článků a po zbytek týdne se můžu s tou literaturou zašít doma a číst a číst a taky psát.
Po návratu domů jsem vybrala dopisní schránku a mezi spoustou reklamních letáků jsem jednak narazila na dopis od internetové společnosti (nojo, složenka ...), jednak na lístek, který vypadal jako výzva k vyzvednutí poštovní zásilky u přepážky. Bylo to celý švédsky. Jedinými indiciemi byly adresa poštovní pobočky, co je hned za rohem a pak moje jméno s adresou. Ostatní text jsem zcela opominula. Vyrazila jsem se tedy na poštu smířená s tím, že budu vypadat jako blázen, až jim budu cpát nějaký papír a vyžadovat po nich balík. Nicméně... nejenže jsem vypadala úplně normálně, ale navíc jsem se domů vracela s balíčkem v ruce.
Zbytek odpoledne jsem strávila doma pod dekou a s konvicí horkého čaje vychutnávala podzimní atmosféru v teple u filmu. Kolem šesté se docela vyčasilo, tak jsem protáhla tělo v zabláceném lese. Boty i oblečení tedy vypadají děsivě, ale mně to vyloženě prospělo :)
Líbil se Vám článek? Můžete jej sdílet: