V neděli jsem po předchozí náročné noci vstávala až v půl jedenácté (později odpoledne se Bogdan divil, proč tak brzy). Tanja odjížděla v poledne za rodiči a plánovala se vrátit až v úterý. Čekal mě tedy poněkud osamocený den.
V jednu jsem se šla projít do města. Lepší dojem než předešlého dne na mě rozhodně neudělalo: betonové ulice i domy, šeď a špína umocněná zářícím sluncem. V některých částech města se mohutně stavělo. Snažila jsem se najít plavecký bazén. Skutečně jsem ho objevila, ale poté, co jsem jenom nakoukla do šaten, mě chuť jít si zaplavat poněkud opustila...
Venku byl opravdu hic, tak jsem si koupila suroviny na salát a vrátila se domů, kde jsem se v klidu najedla. Trochu na mě padla stísněná nálada.
Naštěstí se pro mě v půl šesté stavil Bogdan. Vyrazili jsme na další procházku městem. Byli jsme se podívat v místní ZOO - ochránci zvířat by z ní rozhodně radost neměli. Mezi zvířaty se povalovaly odpadky namísto krmení a vody a sami obyvatelé zoo vypadali poněkud zuboženě.
Po zvířecí vložce jsme se zastavili na zmrzlině. Nabídla jsem Bogdanovi, že za studenou pochoutku zaplatím sama, protože on zase platil vstup do ZOO. Naprosto nevěřícně se na mě podíval a odvětil, že za ženy u nich vždycky platí muži a že vůbec nepřichází v úvahu, abych vyndala peněženku.
Večer jsem strávila sama doma. Druhý den už měl být lékárenský, tak jsem šla dřív spát, abych trochu srovnala biorytmy a byla ráno fresh.
Líbil se Vám článek? Můžete jej sdílet: