Makedonská lékárna

K mé smůle tam první den byla zrovna jenom magistra a ta neuměla anglicky. Ale jak jsem zde již dříve psala, makedonština je pro Čecha celkem srozumitelná, pokud se oba účastníci konverzace snaží :)

Jadranka mi trochu vysvětlila, jak to u nich chodí a pak mi oznámila, že si mohu zatím číst makedonský lékopis. Vydžela jsem to hodinu, což považuju za opravdu úctyhodný výkon vzhledem k faktu, že byl pochopitelně psán cyrilicí.

Pak jsem pomohla roztřídit nějaké tablety do sáčků. Některé léky byly do lékárny dodávány ve velkých třeba pětisettabletových baleních. Lékárníci je pak rozdělovali do papírových sáčků po menších množstvích. Třídila jsem B-komplex a doxycyklin.

Galenickou laboratoř v lékárně vůbec neměli. Veškeré magistraliter speciality se připravují mimo lékárny v laboratořích k tomu určených. Výdej jinak vypadal těměř jako u nás. Rozdíl byl v tom, že pacienti s sebou nosili sešítek, do něhož lékárnice vždy poznamenala, jaký lék pacientovi vydala. Sešit zároveň sloužil jako průkaz pojištěnce. Jadranka se tehdy zmiňovala o chystané elektronizaci. Jak jsou na tom teď, nevím. Ale vzhledem k tomu, že k elektronické zdravotní knížce máme daleko i v ČR, pochybuji, že nás v Makedonii předběhli.

V Makedonii jsem byla po druhém ročníku na FaF. Měla jsem za sebou čerstvě organickou chemii, patologii a biochemku, ale o podstatě lékárnického řemesla jsem toho tehdy ještě mnoho nevěděla. Dnes bych se jistě zajímala o další věci, na než mě tehdy ani nenapadlo se zeptat.