Podzima ve Stockholmu

Na mé dotazy jak to tady vypadá během skutečné zimy se mi většinou od místních dostává nejednoznačných odpovědí. "Normálně to není nic extrémního, ale loňská zima byla hrozná." No, vzhledem k tomu, že byla hrozná napříč Evropou včetně České republiky, to není nijak překvapivé oznámení.

Co mě ovšem zaráží a překvapuje velmi nemile, je skutečnost, že ve Stockholmu byli tou zimou šokováni všichni, městskou správu nevyjímaje. Když jsem se loni na podzim rozhodovala pro Stockholm, říkala jsem si, že tady jsou na zimu určitě připravení, a že mě tak minou haldy sněhu na chodnících a veřejných komunikacích. Pokud ovšem bude letošní zima stejně drsná jako ta z předcházejícího roku, mohu se na podobné dobrodružné povyražení těšit i tady. Dnes jsem se také dozvěděla, že loni asi dva týdny nejezdilo metro, protože byla moc zima. Metro prostě méně než -10 stupnů nezvládá.

Ve škole je zatím práce dost a kromě čtení a psaní mi s potěšením přibývá i čas strávený v laboratoři. Ve středu jsem byla pozvaná na obhajobu disertační práce jedné z kolegyň z analytické katedry. Dynamic Hollow Fibre Liquid Phase Micro Extraction of Human Plasma Samples. Vzhledem k tomu, že jsem si článků o tomto tématu užila pro změnu loni, byla jsem dost zvědavá. Až na místě, když už byli všichni usazení a zbývaly vteřiny do zahájení jsem se ale dozvěděla, že obhajoba bude ve švédštině.

Samotná prezentace s obrázky se dala cekem skousnout; alespoň jsem měla tušení, o čem je řeč. Následující dvouhodinová debata doktorandky s oponentem se ovšem proměnila v naprosté utrpení. Nejenže jsem nerozuměla ani slovo, ale navíc jsem si nutně potřebovala odskočit. Protože bych svým odchodem musela zvednout půlku řady a narušila bych tak jinak zcela poklidnou obhajobu, každá vteřina pro mě byla nesmírně dlouhá. Nejhorší bylo, že jsem neměla tušení, jestli už se to celé chýlí ke konci. Ale přežila jsem a po téměř třech hodinách jsem byla vysvobozena.

Dneska jsem se v práci zdržela až do půl šesté. Nefungovalo nám zahřívání ultrazvukové lázně, tak jsem běhala mezi kuchyňkou a labem s rychlovarnou konví a doplňovala vroucí vodu. I tak někdy vypadá seriózní vědecké bádání :)

Od šesti jsem měla sraz ve městě se švédskou mentorkou. Než jsem přijela do Stockholmu, přihlásila jsem se do programu Swedish Mentor zaštiťovaném univerzitním studentským spolkem. Hlavní idea spočívala v přidělení švédského studenta k exchange studentovi, aby mu pomohl se zařídit v novém prostředí. Tedy, po pěti týdnech, kdy jsem si všechno zajistila sama, už jsem žádnou pomoc nepotřebovala, ale příležitost dostat se do švédské společnosti jsem si rozhodně nechtěla nechat ujít.  
 
Pivo dobré (Falcon)... jenom mi, vypité na lačný žaludek, příliš (rychle) stouplo do hlavy :) A zítra, pokud přijdu včas z práce, bude ochutnávka na pivním festivalu!