Švédsko - země bĚhu zaslíbená

Vcera vecer probehl klasicky uterni screaming. Sice jsem na nej nemela moc sil, jak bude jasne z dalsiho cteni, ale i tak prisel vhod.

V praci jsem dotahla prezentaci do konce a v planu jsou uz jenom drobna doladeni. To puldenni sezeni je ale dost otravny. Trochu mi to pripomina zkouskove, jenom se necitim v takovem stresu :) Nejlepsi relax po praci je tedy sebrat se a jit behat, protoze dalsi sezeni a cteni ceholiv pripadne prace na pocitaci by byly casem naprosto devastujici. Nejen pro zada, ale predevsim pro hlavu.

Vcera jsem nicmene po prichodu byla dost utahana, a tak jsem si nejdriv pustila prvni pulku filmu Nestyda. Celkem jsem ocekavala, ze umeleckou urovni to bude propadak, presto jsem se u nej prohybala smichy. Scena, v niz si Machacek pripravuje cinskou polivku je naprosto bezchybna :) Zvlaste vtipna mi prijde asi proto, ze jsem s titulni pochutinou mela minuly tyden parkrat tu cest. Ochucovaci pytlik jsem ale pouzila vcas :)

Po kratkem a osvezujicim spanku jsem se rozhodla jit preci jenom behat. Aspon lehky klusik s abecedou na protazeni, rikala jsem si. Vyrazila jsem tedy do lesa a klickovala jsem po spletitych pesinach, az jsem se dostala na otevrenou plochu, kde jsem zahledla skupinu bezcu. Zdalo se, ze behaji nejake tempove useky. K jedne dvojici jsem se s dovolenim pripojila. V pauze jsem stacila zjistit, ze je jich celkem asi dvacet a ze trenuji v oddelenych skupinach na celem prostranstvi. Odbehla jsem s nimi jeste jeden usek (nastesti to byly jenom kilaky a zbyval jim posledni, protoze jsem si u nich davala jako uz dlouho nepamatuju... Holt cyklisticke leto bez bezeckych treninku se muselo nekde projevit :)  
 
Po treninku se cela bezecka skupina odebrala uz volnym tempem na svoji zakladnu. To uz se k nim pripojil i z delsich useku se navrativsi trener, a tak jsem ho mohla dukladne vyzpovidat, co se organizace tyce. A vypada to, ze si budu moct podle chuti bezecky zatrenovat ve skupine.

Jinak kdyz jsem se jim zminila, ze jsem chodkyne, tak se vsem objevil na tvari usklebek, z nehoz jsem usuzovala, ze chodci jsou ve Svedsku oblibeni asi jako u nas...

Z lehkeho pulhodinoveho klusu se tedy nakonec stal petasedmdesatiminutovy fartlek jako vino a ja pribehla domu totalne dobita. Zmohla jsem se uz jenom na veceri a zbytek Nestydy a pak jsem zaplula do perin.

Dneska me cekaji ty knedliky. Tvaroh jsem tedy nesehnala, ale koupila jsem turecky jogurt, ktery je hodne husty a doufam, ze tvaroh dostatecne reprezentativne zastoupi.