Za devatero řekami a devatero... pláněmi, leží město Delft

Bohužel, ani jednoho z jmenovaných pánů již v Delftu nepotkáte, jak asi sami tušíte… Oba tam žili v sedmnáctém století. První jmenovaný byl vynálezcem mikroskopu a druhý pak slavný malíř. Jejich náhrobky můžete najít mezi jinými ve Starém kostele v Delftu (Oude Kerk). Ve městě mají i Nový kostel (Nieuwe Kerk), z jehož věže se naskýtá přímo famózní pohled se na staré centrum města.

O Delftu píšu, protože jsem se tam o víkendu byla podívat a jsem plná jeho atmosféry. Výlet jsem podnikla s kamarádkou Ninou, a o to byl celý den veselejší. Zpáteční jízdenka vlakem z Amsterdamu nás vyšla na 24 EUR. Na cestu jsme se přichystaly jako na správný holandský výlet a neopomněly jsme softshellové nepromokavé bundy a pořádné boty. Počasí se celý den střídalo, jak se, abych tak řekla, na Holandsko sluší a patří.

Po příjezdu vlakem nás přivítal Delft zahalený šedými mraky. Ale na suchu. Fotografie pořízené z věže Nového kostela tedy nevypadají zrovna rozzářeně, ale i tak se nám na nich podařilo zachytit staré městské centrum se slavnou radnicí, Starým kostelem a malými domkami s červenými střechami. Vstupenku za 4 EUR jsme použily i při prohlídce Starého kostela.

Po krátké procházce jsme si zašly na belegde broodje (tedy obložený chleba, jak v Nizozemí říkají sendviči nebo spíš pečivu s oblohou dle výběru.) Když jsme z restaurace vycházely, zrovna krásně svítilo sluníčko a nebe bylo ukázkově modré. Co naplat, v plánu jsme měly indoor aktivitu: Vermeer centrum. Tedy prohlídku stálé expozice Vermeerova muzea. Bohužel jeho originály visí všude možně (po Holandsku a v Americe) jen ne zrovna v Delftu. Nicméně jsme se dozvěděly trochu o každém z jeho obrazů, jejichž plakátové kopie byly v centru vystaveny. Expozice také vysvětlila něco málo o jeho technice – o jeho umění hry se světlem, o perspektivě i o míchání barev.

Já osobně mám od Vermeera rozhodně nejraději jeho asi nejznámější obraz: Dívka s perlou. Jeho originál mají v Den Haagu, ale v současné chvíli je na cestách kdesi v USA, jak mi řekla paní u pokladny. Domů se vrátí až za rok a půl, tak si na něj budu muset počkat. Další Vermeerův obraz, jenž je velmi známý, jsem už viděla v Amsterdamu v Rijksmuseu – Mlékařka. Kromě těchto dvou ale Vermeer zanechal celou řadu dalších maleb. Co po sobě ale nezanechal, to jsou nějaké deníky nebo zápisky. O jeho tvorbě a životě se tak vede mnoho diskusí.

Kromě Vermeera je Delft proslulý také svým porcelánem, tedy Delftskou fajánsí. Modrobílé ručně malované keramické nádobí je skutečnou holandskou legendou. Ve městě naleznete několik obchodů, kde lze zboží zakoupit. Ručně malované kousky vyjdou dost draho (čajová konvice běžně kolem 150 EUR). Ale lze sehnat i levnější, především na bleším trhu, který je ve městě pořádán každou sobotu. Kromě porcelánu na něm lze pořídit i další antique propriety. Já jsem si koupila delftskou dózu za 6 Euro a měla jsem z ní opravdu radost.

Později odpoledne nás zastihl déšť; spektrum počasí jsme tedy prošly celé. Myslím, že do Delftu se ještě několikrát podívám. Město mi učarovalo. Měla jsem pocit jako bychom celý den chodily mezi kulisami a na každém rohu jsem cítila atmosféru Zlatého holandského věku. Večer jsem si pak stylově pustila film o Vermeerově slavném obrazu. Adaptaci knihy Tracy Chevalier jsem již sice viděla, ale ten den pro mě měla najednou úplně novou dimenzi. Vřele doporučuji!