Jedeme do Ohridu

Před třetí odpoledne jsme si k apartmánu zavolaly taxi (Taxi služba byla v Makedonii velice levná. Důležité je ale vždycky si zkontrolovat, že pro vás přijela skutečně objednaná společnost.) a nechaly se zavézt na autobusové nádraží. Tam jsme ve tři nastoupily do autobusu směr Ohrid, kde jsme plánovaly strávit následující víkend. V cíli jsme byly v půl sedmé.

Na místě nás vyzvedla Jasmína - další studentka farmacie z makedonské fakulty. Přijela společně se svým otcem, který řídil jeden z nejnápadnějších pojízdných vraků, jaký jsem kdy viděla. S holkama jsme z toho měly dost velkou legraci a celou jízdu jsme se k sobě přehnaně tiskly na zadním sedadle v nadsázce předstírajíce, že z auta odpadly dveře. Což se klidně mohlo stát :)

Komedie pokračovala, když řidič odbočil do ulice s řadou běžně vypadajících domků. Běžně vypadajících až na jeden - ten mohl svým vzhledem směle konkurovat autu, v němž jsme jely. A právě u něho Jasmínin otec zaparkoval a vítal nás ve svém domově, kde jsme měly být přes víkend ubytované. Brala jsem to celkem v klidu, konec konců už jsem zažila mnohem horší ubytovací podmínky. A tohle navíc bylo vemi levné a jenom na tři noci, tak jaképak drahoty. Petra s Darjou se ale dost ošívaly a smích je přešel ve chvíli, kdy si uvědomily, že to je opravdu konečná a že domek se stane naším ohridským útočištěm. Doslova zděšené pak byly z koupelny. Ale rychle si zvykly a byly i ochotné v koupelničce zapózovat :)

Nebylo ani moc co vybalovat. Já jsem si dala sprchu a pak jsme se šly najíst do města. V milé restauraci jsme si objednaly makedonský pindzur (teplá směs paprik, rajčat a oliv) s opečeným chlebem a fetou. S už plnými žaludky jsme se sešly s Jasmínou. Provedla nás městem. Ohrid byl večer naprosto přeplněný turisty. Procházku jsme zakončily v rockovém klubu. Jasmína sice celou dobu tvrdila, že půjde o živý jazz, takže jsem se nemohla dočkat, už abychom tam byly, nicméně z jazzu se vyklubala celkem obyčejná diskotéka s živou hudbou :)