Indiánské léto na Great Plains, DEN 6On the Road: po I-90 Sioux Falls, Rapid City - Mt.Rushmore, Hot Springs, Oglala, Wounded Knee, Kyle SOUTH DAKOTA; Chadron, NEBRASCA nocování: motel Super 8, Chandron, Nebrasca Svítání nás ten den zastihlo na Great Plains v Jižní Dakotě. Tomáš neváhal a jal se fotografovat. Stejně se ale úchvatná scenérie nedala zcela věrohodně zachytit a popisovat ji slovy by bylo ještě chatrnější. Toho, že jsme poměrně blízko Mt.Rushmore si všiml Tomáš. Oba jsme se v dalším cíli cesty shodli bez zaváhání - obří sochu čtyř amerických prezidentů vytesanou do skály jsme se nesměli nechat ujít. Na místo jsme dorazili kolem osmé ráno. Tomáš při pohledu na památní desku se jmény lidí, kteří se na zhotovení podíleli, s nefalšovaným údivem zahlásil: "Ty vole, on to ten Borglum netesal sám!" :) Prezident Roosevelt nám připomínal Václava Klause, z čehož jsme měli po celou dobu prohlídky a procházky po okolí nesmírnou legraci. Ostatní návštěvníci po nás občas s podivem koukali. Tom mě také upozorňoval na pána s "neskutečně velkým mobilem"... byl to audioprůvodce :) Já jsem se pak postarala o zábavu, když jsem při vášnivé debatě o tom, který prezident je který, razantně ukázala rukou doleva se slovy: "To je Lincoln!" K našemu dalšímu pobavení ovšem z toho směru přicházel jiný turista, jehož jsem si nevšimla. Stačila jsem ale do něj drcnout právě natahovanou rukou a bezděčně ho tak označila jako Abrahama. Celý den byl dál doslova nabitý zážitky. Z Mt.Rushmore jsme skrz krásnou přírodu, která dost připomínala naše české lesy pokračovali přes Keystone a Hot Springs do Pine Ridge. To už jsme byli uprostřed indiánské rezervace, která naopak nepřipomínala nic, co bych do té doby viděla. Míjeli jsme bizony a jiná zvířata volně se pasoucí na rozlehlých plochách. Silnice se táhla donekonečna. Obloha byla neskutečně modrá a vzduch se tetelil teplem. Koupila jsem si další zásobu náušnic a šperků od Lakoty Larryho. Ten nás nasměroval do Kyle a dal nám doporučení na tamní indiánské oslavy. V Kyle se konalo tzv. Pow wow. Byl to velmi nevšední zážitek! Večer jsme byli přesyceni událostmi. Rozhodli jsme se pokračovat v cestě směr Nebraska. Tak nějak si představuju "konec světa" - alespoň místně. Nikde ani jedno světlo, ani jeden člověk. Jen černé nebe se zářícími hvězdami, naše Altima a my dva... Po delší cestě se nám podařilo objevit motel, kde nás ještě ubytovali. To už jsme byli v Nebrasce. Bez komentářů |
|