Komunikace a argumentace - seminář č. 1

V pátek jsem se zúčastnila dalšího semináře pořádaného Akademickým centrem studentských aktivit (ACSA) v Brně. Seminář byl jednodenní a tématem byly komunikace a argumentace. Přednášejícím lektorem byl ThMgr. Milan Klapetek.

Seminář měl označení "I". Navazuje na něj totiž ještě jeden se shodnou tematikou. Zatímco první v pořadí je teoretickým výkladem, druhý je již zaměřen na praktické procvičení. Někomu se tak mohl zdát seminář poněkud suchý. Já jsem ale o teoretické náplni věděla předem, a proto jsem nebyla ani překvapená ani zklamaná. Ba právě naopak!

Seminář trval od 9 do 17 hodin. Byl rozčleněn na několik bloků, jež byly proloženy přestávkami na kávu. Byly to právě pravidelné pauzy a pak také magistrův hluboký a příjemný hlas a kultivovaný projev (co jiného lze také čekat od člověka přednášejícího o komunikaci... :)), které dělaly seminář stravitelnějším. Všichni účastníci obdrželi nejen podklady přednášek, ale i poměrně obsáhlá skripta, v nichž lze snadno dohledat, co posluchači uniklo, co si chce připomenout, nebo co se nestihlo vyložit.

Subjektivní hodnocení celého kurzu je kladné. Témata, o nichž hovořil pan magistr, byla skutečně zamyšlení-hodná. Nemluvilo se příliš o technice mluvení např. ve smyslu konkrétní správné výslovnosti nebo o kompozici projevu. Předneseny byly krátké dějiny rétoriky, velmi zajímavou pasáží byla ta věnující se jádru evropského myšlení a čtyřem historicko-územním vlivům, které na něj působily. Na celou další celodenní přednášku a následnou minimálně stejně dlouhou diskusi by vydalo téma, kterak jsou formovány názory toho kterého jednotlivce a jak se tyto názory střetávají.

Filosofie pana magistra mi byla velice blízká a nejednou jsem se přistihla, že se mi hlavou točí myšlenky jako ve víru a že bych se nejraději pustila do živé debaty. Velmi mě zaujala úvaha, zda jsou Češi spíš velmi demokratický národ nebo mají naopak problém s autoritami a lze u nich mluvit o jisté neomalenosti.

Pouze v jednom jsem se s panem magistrem skutečně rozcházela: v názorech na prodej některých léčivých přípravků (LP) (pan magistr mluvil konkrétně o Aspirinu) mimo lékárny. Na takovém příkladě měl být přiblížen fakt, že někdy nemůžeme nebo z nějakého důvodu nechceme sdělit pravou příčinu našeho jednání a všelijak se vykrucujeme. Vybrán byl ale, myslím, příklad zcela nedemonstrativní.

Pan magistr se domníval, že lékárníci jsou proti prodeji LP mimo lékárny z důvodu ztráty části jejich obchodních zisků. Lékárnice ve mně se musí proti takovému názoru silně ohradit. LP musí zůstat pod dohledem vydávajícího lékárníka, protože ten jako studovaný odborník může správně vyhodnotit situaci.

Konkrétně Aspirin obsahuje kyselinu acetylsalicylovou, jež má analgetické (proti bolesti), antipyretické (snižuje zvýšenou tělesnou teplotu) a protizánětlivé účinky. V malých dávkách je využívána k ředění krve. Není zcela neznámo, že kdyby se taková látka měla do terapie zavést v dnešní době, pravděpodobně by neprošla náročnými klinickými zkouškami. Protože to je ale látka velmi tradiční (již Hippokrates doporučoval vrbovou kůru s obsahem podobné látky k tišení bolestí), používá se v praxi dodnes.

http://www.zenyprozeny.cz/art/3707-aspirin-je-tu-uz-vice-nez-sto-let/

 
Má však celou řadu nežádoucích účinků, interaguje s mnoha léčivy a je kontraindikována dětem do 15 let. Nesprávné užívání může například způsobit problémy gastroinestinálního traktu (od vzniku vředů až po jejich perforaci a krvácení). Je zcela nevhodná pro astmatiky a co víc, nejhorší co může udělat člověk s kocovinou, je poslat do přecitlivělého žaludku jeden "acylpyrinek". Dalších příkladů, lze vyjmenovat bezpočet. Z důvodu ochrany pacienta musí LP zůstat pod dohledem lékárníka!

To byla jenom malá lékárnická vsuvka. Už se těším na další pátek, kdy se mám účastnit druhého z komunikačních kurzů. I o něm přinesu reportáž!