
Konečně na místě! Relativně zabydlená a hlavně s internetem. Průběh cesty byl zcela bezproblémový. Jediný drobný zádrhel se objevil hned na Ruzyni v podobě přetíženého zavazadla. Ale stačilo přesunout čtyři kila věcí do baťůžku a komplikace byla ta tam.
Přestup v Düsseldorfu byl rychlý a přehledný. Z letiště ve Stockholmu jsem pak do centra města docestovala expresním vlakem. Uháněl rychlostí 200 km/h a vzdálenost do Stockholmu tak urazil za dvacet minut.
Jak jsem zjistila v Housing office, mohu se počítat mezi nejšťastnější přítomné studenty, a to díky faktu, že pokoj jsem dostala hned v den příjezdu. Většina zájemců přespává klidně i dva týdny v hostelu a vyčkává, zda se neuvolní místo k bydlení buď přímo v kampusu nebo prakticky kdekoliv jinde za přijatelnější cenu.
Můj pokoj je vybavený základním nábytkem. Postel má matraci, polštář i peřinu, jenom povlečení jsem si musela dovézt vlastní. Mám k dispozici vlastní koupelnu a dohromady s dalšími jedenácti studenty mohu využívat kuchyň. (Už jsem stihla být pasována na pozici čtvrtého "Boss of the Kitchen" společně s ostatními holkami. Jsme tu jenom čtyři, tak tušíte správně, že nás do funkce jmenovala pánská část osazenstva.)
Po příchodu na pokoj na mě dolehly chmury, tak jsem se šla raději porozhlédnout po okolí. Kampus stockholmské univerzity mě absolutně uchvátil. Přijde mi, že všechno, co bych mohla ve Stockholmu potřebovat najdu právě tady. Kampus je situovaný uprostřed národního městského parku. Pokochat se tak lze čerstvou zelení, spoustou vody a dokonce i zvířátky.
Arrheniovy laboratoře - místo mé práce :)
Líbil se Vám článek? Můžete jej sdílet: