Zabydlení v Amsterdamu a kurzy zobrazovací hmotnostní spektrometrieDruhý víkend v Amsterdamu je zatím deštivý a klasicky podzimní. Původní plán byl bazén a odpoledne ve městě. Avšak vzhledem v počasí a vzhledem k tomu, že mě od pátku pobolívá hlava a dutiny, jsem se rozhodla tělo pošetřit a zůstat v teple. (Nerada bych opakovala podzimní broncho zážitky ze Stockholmu 2010.) Výhoda je ale zřejmá - konečně se jsem se dostala k blogu. V Amsterdamu zůstanu šest měsíců, tedy až do konce března 2013. Pracuji ve FOM Institute AMOLF ve skupině profesora Rona Heerena. O svém projektu věnujícímu se studiu biomolekul v rakovinné tkáni pomocí zobrazovací hmotnostní spektrometrie jsem psala již dříve. Bydlím v bytě nedaleko AMOLFu: 10-15 minut chůze. I když v Amsteru se vzdálenost rozhodně neměří ekvivalentem času, který je nutný k pěší chůzi. Lepší bude napsat, že je to několik minut na kole. Byt sdílím s jedním kolegou z AMOLFu (András) a v brzké době prý máme očekávat dalšího spolubydlícího. Teď je tu s námi krátkodobě ještě jedna vědkyně, která je v AMOLFu jako host. Přijela na tři týdny v rámci krátké vědecké mise (Short Term Scientific Mission) podporované organizací COST. Abych se v bytě cítila víc jako doma, zajela jsem si minulou neděli do IKEA nakoupit pár nezbytností a pár zútulňujících prvků. Stihla jsem už najít dva bazény (a jeden vyzkoušet) a vyhledala jsme si také posilovnu nedaleko AMOLFu. Ještě jsem ji sice nenavštívila, ale pokud bude charakter počasí stejný jako posledních pár dní, pak tam asi brzy zavítám. Na běžecké trasy jsem si už zvykla. Kousek od domu je atletický stadion a také bežecky velmi příjemný park. Sportovně jsem se tu tedy zařídila dostatečně. Příští neděli jsem přihlášená na amsterdamský půlmaraton, o němž pak určitě napíšu. Začátek minulého týdne byl v AMOLFu pořádán kurz zobrazovací hmotnostní spektrometrie, kterého jsem se také účastnila. (Vizte fotogalerii). Znamenalo to sice, že jsme se nikdo nedostali k vlastním experimentům, ale jak se říká, "Opakování je matka moudrosti." V rámci kurzu jsme byli ve středu na společné večeři v restauraci Lab 111. Na místě restaurace byla původně pitevna. Celkem impozantní místo. Ale vařili moc dobře. (Radši jsem si místo steaka dala rybu. :-))) Právě uplynulý týden už jsme se věnovala vlastnímu projektu. Experimentů jsem sice příliš mnoho nestihla, protože přístroje byly tentokrát dost vytížené, ale měla jsem možnost dost toho přečíst a dost toho naplánovat. Za dva týdny mě čeká další kurz zobrazovací hmotnostní spektrometrie ve švédském Lundu. Bude zaměřen na zobrazovaní a kvantifikaci léčiv. Do té doby se mohu plně věnovat své práci. :-) 17. Listopad 2012, 11:52 (č. 110)Forrynka
Karoli,hlásím návštěvu Krasne napsané.Pozdrav i od Andelky a Vikci 14. Říjen 2012, 22:53 (č. 107)Tom
Ten LAB111 vypadá docela morbidně. Něříkej mi, že mají pořád původní osvětlení z pitevny... |
|