Krátký kurz MSI v rámci japonské konference IMSC 2012

Kurz začínal v devět ráno a trval až do pěti odpoledne. Od programu kurzu jsme však čekali trochu víc a byli jsme poněkud zklamáni. Doposud nevíme, pro koho byl kurz vlastně určen: kdo imaging neznal, měl problém se v prezentacích zorientovat, naopak ti, kterým byla technika známá, se nedozvěděli mnoho nového. Já jsem si chvíli pohrávala s myšlenkou, že se s organizátory pokusím domluvit na přehození kurzů (proteomický kurz Romana Zubareva by byl nepochybně daleko přínosnější). Už ale trochu víme, jaká je s Japonci (ne-)domluva a jak je každá změna dělá nervózní (a také známe jejich angličtinu), a tak jsem nakonec nápad zavrhla.

Po kurzu jsme stihli navšívit jedno ze známých kjótských míst: „Zlatý pavilon“ – Kinkaku-ji. Stavba byla původně odpočinkovou vilou jednoho z japonským šógunů a po jeho smrti byla na jeho žádost přestavěna na chrám. Současná budova je věrnou kopií původní, jež byla zničena při požáru v polovině 20. století. Cestou domů jsme míjeli jiný chrám. Daitoku-ji nebyl tak impozantní jako ten pozlacený (Kinkaku-ji je skutečně pokryt plátkovým zlatem!), ale skýtal větší návštěvnické soukromí (Zlatý pavilon byl přeplněn turisty).

Večer jsme se byli najíst ve městě a pak nás čekal odpočinek na hotelu. Následující den začínala Mezinárodní konference hmotnostní spektrometrie a my jsme chtěli být čerství.

P.S. Komentáře k fotogalerie.

Japonci jsou velmi pověrčiví. Na snímcích pořízených v okolí chrámu Kinkaku-ji lze vidět Japonce u vonných svíček, kterak věší obálku s přáním, pro štěstí zapalené svíčky a zvonící-ukončující modlitby. POZOR - nejedná se o pověrčivost, ale o modlitby! :-)

Zasmáli jsme se  u cedule plné japonských nápisů, z níž jsme vyčetli pouze polohu toalet. :-)

Vyfotit si Kinkaku-ji byl docela oříšek - všude někdo stál